Tmavý les a strmé skály, na cestu se teďka dali služebníci Rosinovi, už jdou zase ničit zemi.

Mocný vládce Rosin pravil: ,,Chci mít zlato, jinak zabil!”

Vojsko jede, všechno bere. Chudých řev a jejich krev.

Barbarian, hrdá dívka nemohla se na to dívat. Sekeru a meč si vzala, na pomoc se vísce dala.

Ona je ten dobra oheň, silné právo, pravdy národ. Vybrali ji bohové, tak Barbarian bojuje.

Hvizdy mečem, zbraní mává, ona je ta, kdo vyhrává.

Zbytek vojska ustupuje, a Barbarian pokračuje.

V dáli hrad Rosinův vidí, vidí zmatek jeho lidí. Přes hradby už probíjí se, na nádvoří zastaví se.

Uprostřed tu stojí sám velký Rosin, vládce, pán.

K boji on ji vyzývá, její sílu nevnímá.

Proto podleh síle dobra, dobro se zlu vždy vyrovná!

Meč a sekeru má ve znaku Barbariána!