/: Zas na mně křičí, křivě se dívá,

zas nejsem ničí, všechno mi splývá,:/

všechno je marný,

jsem přikrývka co nepřikrývá.

/: S ňákou se tahá, srdce mi zřídí,

stojím jak nahá uprostřed lidí,:/

taková bláhová se jen málokdy vidí.

/: Marně se bráním, marně se sbírám,

nejít hned za ním, slza se vtírá,:/

poslední záchrana – zamčený dveře;

už nezabírá.

/: Kupředu pravá, svět ať se mračí,

svět ať se stará, už za ním kráčím,:/

a třeba do kopce, a třeba z kopce

a třeba do bodláčí.

MARNÝ BLUES